Karcinom pankreatu
Slinivka břišní (pankreas) je žláza nacházející se v dutině břišní. Produkuje šťávy nutné pro trávení potravy v tenkém střevě a hormony ovlivňující hladinu cukru v krvi. Většina nádorů vychází z části tvořící trávicí šťávy.
Karcinom pankreatu je onemocnění, při kterém se nekontrolovaně množí zhoubné buňky ve tkáni žlázy a vytvářejí nádorovou masu. Jakkoli jsou nádory v této oblasti relativně vzácné, karcinom pankreatu stále zůstává čtvrtou až pátou nejčastější příčinou úmrtí pacienta s rakovinou. Riziko onemocnění karcinomem slinivky břišní stoupá s věkem. Téměř ¾ pacientů jsou starší 65 let. Onemocnění je častější ve vyspělých zemích s vyšším životní úrovní.
Obr.1: Anatomické poměry
Za rizikové faktory vzniku karcinomu slinivky břišní je považováno kouření cigaret, příjem alkoholu
a kávy, i dieta s vysokým obsahem tuků a cukrů, s nízkým podílem zeleniny a ovoce. Ostatní rizika spojená se životním stylem nejsou jasně prokázána.
Nádory slinivky břišní se typicky projevují úbytkem na váze spojeným s bolestmi břicha, nevolností a zvracením. Někdy také náhlým rozvojem cukrovky. Pokud nádor utlačuje kolem slinivky procházející žlučové cesty, pak jsou příznaky spojené se špatným odtokem žluči z jater. To se projevuje žloutenkou doprovázenou svěděním kůže, světlou stolicí a tmavou močí. Pokud se jedná o nádory vyrůstající z části zodpovědné za hladinu cukru v krvi, mohou být tyto hladiny velmi kolísavé.
Obr.2: Stav po resekci duodena a hlavy pankreatu
Pacienti přicházejí k lékaři velmi často až v pokročilém stádiu onemocnění. Onemocnění je diagnostikováno na základě subjektivních obtíží pacienta a zhodnocení objektivních klinických příznaků. Dále se diagnóza zásadně opírá o nálezy zobrazovacích vyšetření (ultrazvuku, CT, případně magnetické rezonance), endoskopických vyšetření (ERCP a endosonografie) a o výsledky laboratorních testů z odebrané žilní krve. Na základě uvedených vyšetření je stanovena nejen diagnóza samotná, ale i stádium onemocnění, které je zásadní pro volbu dalšího způsobu léčby.
Léčba rakovinného bujení slinivky břišní sestává z léčby operační a z léčby onkologické. Přes významný pokrok ve vývoji léčebných přípravků zůstává operační léčba jediným způsobem léčby, který je schopen onemocnění zásadně ovlivnit. Podávání chemoterapií je pro pacienta významné, nicméně její role je v současné době podpůrná.
Operační léčba je vedena s cílem odstranit celé ložisko nádoru i s povodím lymfatických cév a uzlin. K dosažení tohoto cíle je někdy nutné odstranit i některé další zasažené sousední orgány či významné cévní kmeny.
Obr.3 Resekce portální žíly
Pokud nelze pro pokročilost onemocnění nádor odstranit, nabízí chirurgická léčba i další možnosti, které uleví pacientovi od obtíží. Jedná se zejména o operace obnovující odtok žluče z jater do tenkého střeva a operace obnovující průchod potravy ze žaludku do tenkého střeva.
Ať už je provedená operace kurativní (zcela odstraňující nádor) nebo paliativní (řešící komplikace způsobené růstem nádoru) bývá obvykle následována léčbou onkologickou. Ta spočívá v podávání chemoterapie do žilního řečiště s cílem ničit jednotlivé nádorové buňky, nebo alespoň zpomalit či zastavit jejich množení.
Pokročilý nádor slinivky břišní, nebo recidiva onemocnění po chirurgickém odstranění, přináší pacientům řadu významných obtíží. Jedná se zejména bolesti břicha, žloutenku doprovázenou svěděním, nechutenství a celkovou slabost. I těmto pacientům lze nabídnout řadu léčebných procedur. Ty si nekladou za cíl vyléčení onemocnění, ale zlepšení kvality života takového nemocného. Tyto procedury, ať už zákroky prováděné pod kontrolou CT přístroje, nebo prováděné endoskopicky, jsou významnou pomocí pro pacienta a dokážou zásadně pozitivně ovlivnit závěr života nevyléčitelně nemocného.
Obr.4
Obr.5 Resekát s nádorem
Rakovina slinivky břišní je těžké onemocnění, velmi často s nepříznivou prognózou dalšího vývoje. Onemocnění je charakterizováno agresivním růstem a poměrně časným rozvojem vzdálených metastáz. Přes tyto nesporně nepříznivé skutečnosti se v posledních 20 letech podařilo významně zlepšit podíl pacientů, kteří pro tuto diagnózu podstoupili operační zákrok, při němž se podařilo nádor zcela odstranit. Zlepšení a zrychlení diagnostiky, zkvalitnění kolemoperační péče a zlepšení možností řešení pooperačních komplikací je v posledních letech dáno jednak technologickým pokrokem v oblasti přístrojové techniky a zejména významným pokrokem v pochopení biologických dějů, které v rozvoji a růstu nádoru hrají roli. K tomuto pochopení přispívají i výzkumné projekty realizované na naší klinice, která se právě touto problematikou zabývá jako jedním ze svých hlavních programů.